CFS na kolech

Už máme vyzkoušené, že je moc důležité spolu s kolegy něco zažít i mimo pracovní prostředí. Tentokrát jsme vyrazili do Národního hřebčína v Kladrubech. Stylově jsme na toto krásné místo plné koní objevili v sedlech, tedy spíše na sedlech jízdních kol. Pro někoho to je rutinní dopravní prostředek, pro jiného jen příležitostné svezení a pro dalšího prakticky vzácnost. Sešli jsme se na tři slunné červnové dny na dalším dílu CFS – celofiremního setkání. 

Navzdory všem rozdílům jsme spolu opět prožili krásný čas plný rozhovorů, smíchu a společného úsilí. Přátelská krajina v okolí hřebčína nám nehrozila žádnými kopci. Obdivovali jsme prastarou tradici kladrubských tažných koní. Víte třeba, že tito krásní bělouši se rodí jako téměř černá hříbata, která postupně zesvětlají? Prohlídka byla načasována tak skvěle, že jsme byli svědky závěrečných jízd v "autoškole na koně", slečny z učiliště v Kladrubech právě pod přísným dozorem zapřahaly koně do kočáru a vedly ho k poklidné jízdě. Naše jízda byla taky taková poklidná záležitost. Obešla se bez biče, a nakonec nám tachometry ukazovaly kolem sedmdesáti ujetých kilometrů. Tachometry v srdcích potvrdily, že jsme spolu stále rádi a máme chuť v tom pokračovat. 

Zázemí Hotelu na Farmě nás hýčkalo pozorností a autentickým "závanem venkova". Přeci jen mají elektřinu z vlastní bioplynky, tak o ty plyny tam není nouze. :-)